• Hroch

Jak hodnotíme Subaru po roce?

Náš lesník je s námi již rok. Doprovází nás na našich cestách a je nositelem našeho domova - Hrošího autostanu. Během letošního roku se s námi podíval do více než 15 zemí Evropy. Musíme uznat, všude mu bylo dobře a cítil se spokojeně, stejně jako naše maličkosti.


Při pohledu na počitadlo ujetých kilometrů jsme zjistili, že jsme letos společně na cestách strávili takřka 24 tisíc km, což je slušná porce. Musím řici, že lesník obstál se ctí, dá se říci na výbornou. V počátcích jsme měli obavy o spotřebu, pravdou je, že prvních cca 12 tísíc kilometrů atakovala hranici 10 litrů. Jak jsme polykali další a další kilometry klesala nám spotřeba, sice pomalu, ale lineárně. Až se ustálila na průmětných 8,6 literch na sto kilometrů. Mohlo by se zdát, že je to hodně, ale jsme spokojeni. Ostatně, myslím si, že vzhledem k parametrům auta (2.0L benzín 110 kw, permanentní AWD, 80 kg na střeše - markýza a stan, náklad v kufru atakující hranici 400 kg) se jedná o skvělý výsledek. Musím ještě uvést, že spotřebu počítáme od prvního kilometru, vždy dle tankování. A v tomto se Subaru přesné, klobouk dolů. Rozdíl mezi skutečnou spotřebou a dle palubního infotainmentu činí pouhých 0,1 litru. Auto využíváme výhradně na naše výletování. Spotřeba tedy reflekuje jízdu v terénu, dálnice i běžné okresy a cukání po městě. V případě vhodné konstalace hvěz umíme i za 6 litrů, ale přiznávám, to je extrém. Musí vyjít kombinace bezvětří, okresky s minimem serpentin a řidký provoz.


Na Severní polární kruh přijíždíme s takto nízkou spotřebou

Co se týše podvozku, nemáme co vytknout. Kombinace komfortu, terénních schopností i chování na dálnicích je více než příkladné. Musím potvrdit slova mnohých, jedná se skutečně o etalon třídy. Když uvážíme, že se jedná o auto krabicoidního tvaru, s velkým kakancem na střeše (čti Hroší autostan) je jízdní stabilita příkladná. Co se týče terénních schopností. Jak jsem již psal v předchozím příspěvku, na samotné putování pohon 4x4 netřeba, ovšem na free camping je k nezaplacení. Ono totiž, když se večer přijede za slunečného počasí na louku a do rána je průtrž mračen…, je 4x4 k nezaplacení.


Co se týká převodovky. Neměl jsem do té doby zkušenosti s variátorovou převodovkou, pouze s klasickými automaty. Musím uznat, že naše společné oťukování chvíli trvalo. Ale teď na něho nedám dopustit, zvláště potom v terénu… Za největší zvlášnost této převodovky považuji následující: auto plynule zrychluje, ručička rychloměru se pohybuje do prava, ovšem otáčky zůstavají stejné, či dokonce klesají. Subaristé se nad tím určitě nepozastavují, je to vlastnost této převodovky, ale já z toho byl docela v mírném šoku. Stejně jako ostatní, které jsem si dovolil vzít na zkušební jízdu…, a že mezi nimi byli i odborníci z automotive.

Lesník je interiérově velice prostorné auto. Bohužel, za jízdy ani jindy nehladím plasty v interéru, abych zkonstroloval jejich tvrdost, ani nejezdím na přední kapotě jako Semir Gerchán, abych kontroloval správné slícování karosérie. Takže hodnocení těchto parametrů po mne, prosím, nechtějte. V interiéru musím ovšem pochválit několik věcí. Ovládání klimatizace samostatnými otočnými ovladači je v éře autotabletů k nezaplacení, tady navíc v kombinaci s vlastním displayem, který ukazuje co nám právě lesník chladí/ohřívá a na jakou teplotu. Ale naprostou peckou je (v dnešní době to má již minimum nových aut) je možnost si v menu palubního PC nastavit zobrazení teploty motorového oleje (kluci z dálného východu jsou skutečně šikovní). Anička, především při jízdě v terénu, oceňuje masivní dveřní madlo spolujezdce.



Auto má polohovatelné zadní opěráky, které jdou sklopit tlačítky ze zavazadlového prostoru, který je ovšem největší slabinou tohoto auta. Ani ne tak pro jeho velikost, či jeho přístupnost, ale jeho tvarování je šílené. Po několika výletech jsem do lesníka dodělával šuplíkovou vestavbu s dvojitou podlahou…, ti kluci japonský mě to hodně zkomplikovali. Uvedu jeden z příkladů. Člověk to na první pohled nepozná, ale podlaha kufru je rovná, ovšem když jsem v podélném směru do kufru položil vodováhu přišlo zjistění, že kufr se na délce cca 85 cm svažuje o více než 5 cm…, proč jako? Takže jsem základní desku druhé mezipodlahy musel kvůli tomuto přiřezávat. (Více o výroby naší šuplíkové mezipodlahy napíši v samostatném článku).


Celkově ale musíme uznat, že auto je super a pro naše současné potřeby naprosto dostačující. Zatím jezdíme bez jediné závady. Roční službu u nás lesník zvládl na výbornou.

912 zobrazení

© 2019 Michal Přikryl, +420 777 308 597

  • Facebook Sociální Icon
  • Instagram sociální Icon