© 2019 Michal Přikryl, +420 777 308 597

  • Facebook Sociální Icon
  • Instagram sociální Icon
  • Hroch

Free camping v ČR

Upřednostňujete táboření ve volné přírodě před komerčními, mnohdy přeplněnými kempy? Bojíte se, zdali do svého objednaného penzionu dorazíte včas tak, aby Vám rezervace nepropadla? Nevíte, do jaké destinace se Vám v daný den podaří dorazit? Nezoufejte. Právě pro Vás je vhodné tzv. volné táboření, chcete-li free camping.


Otázky na problematiku volného táboření dostáváme jak na našich přednáškách, tak i od čtenářů našeho blogu. Dnes bych se rád věnoval problematice volného táboření na území našeho krásného státu, který nabízí nepřeberné množství lokací, které jsou pro volné táboření přímo stvořené.

Nejdříve si ale ujasněme, co to free camping je. Konkrétní definice s největší pravděpodobností neexistuje. Nicméně, já volné táboření definuji, jako vícedenní pobyt v přírodě bez využití ubytovacích či jiných obdobných zařízení. Kempovat tímto způsobem můžete s batohem na zádech a stanem, stejně jako s obytným autem. V tomto článku, bych se chtěl věnovat problematice volného táboření v České republice, v případech, kdy cestujete s využitím vlastního dopravního prostředku: obytné vozidlo, obytný přívěs, auto se střešním stanem atd. (Stanaře dnes ponechám stranou, pro ty platí trochu jiná pravidla.) Začněme tedy od začátku. Definici volného táboření známe, a teď ta druhá stránka věci.

Tranzitní nocleh na silnici E6 v blízkosti Severního polárního kruhu v Norsku

Kde mohu provozovat free camping ve volné přírodě bez hrozby postihu?


Legálně bez povolení či souhlasu, pouze na svém vlastním pozemku, nebo na státem či samosprávami vlastněných pozemcích. Víceméně všichni porušujeme při cestách po naší krásné vlasti českou legislativu. Ta je velmi neúprosná, stejně tak jako složitá. Celou „problematiku“ volného táboření upravuje několik zákonů: zákon o ochraně přírody a krajiny, lesní zákon a mnohé další.


Ústavou máme zaručen volný pohyb osob a je nám dovoleno vše, co není zakázáno. Zjednodušeně řečeno: na soukromém pozemku bez souhlasu majitele tábořit nemůžeme, na pozemcích ve vlastnictví státu, měst či obcí ano, ale existují výjimky. Mezi něž řadíme například: území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastní (CHKO) či vymezené vojenské újezdy. V NP a CHKO není volné táboření dovoleno, s výjimkou, jedná-li se o místo tomuto účelu vyhrazené či zřízené. Ovšem celá situace je mnohem složitější.


Obecně vzato. Česká legislativa považuje za táboření ty činnosti, které umožňují vícedenní pobyt v přírodě spojený s možností přespání.


Na druhé straně, již existují soudní rozhodnutí z poslední doby, kdy někteří z aktivistů vyhráli soudní spor nad Ministerstvem životního prostředí s tím, že nouzový bivak v CHKO či NP bez rozdělávání ohně, není táboření. Podle mého názoru se ale jedná o „šalamounské“ řešení. Kdo bude na místě posuzovat, jestli se jedná o nouzové přenocování, či ne? Se skauty a s batohem na zádech jsme se něco nachodili v českých horách. Několikrát člověk narazil na strážce parku. Pokud byl rozumný, dostalo se nám pouze upozornění nerozdělávat oheň a brzy ráno opustit nocoviště.

Tolik bylo teorie, a teď přejděme k praktické ukázce. V druhé části článku Vám přiblížím a prozradím pár tipů a triků, jak na free camping v ČR. Následující rady vychází z vlastní mnohaleté zkušenosti a nejedná se tudíž o univerzální návod.

Při našich cestách rozdělujeme free camping do dvou základních skupin:


· Tranzitní přenocování

· Vícedenní táboření na jednom místě


1. Tranzitní přenocování


Tranzitní přenocování potřebné hlavně při cestě do a z cílové destinace. I když je území naší republiky spíše menší (v porovnání například s okolními státy), je občas nezbytné ho použít. V tom případě lze pro nocování využít různých míst: parkoviště u obchodních domů, silniční odpočívadla, záchytná parkoviště u měst atd. My na místa tranzitních nocí obvykle přijíždíme okolo 23 hodiny a odjíždíme po sedmé ranní – večer nikoho nerušíme a ráno vypadneme dříve, než na daném místě začne ruch. Večer ani ráno nerozbalujeme kuchyňku, židličky ani markýzu. Po probuzení a nezbytných fyziologických rituálech, zaklapneme náš střešní stan a odjíždíme jinam, kde je možné v klidu uvařit snídani a nikomu přitom nepřekážet.


Při nocování na rušnějších místech (benzinky, odpočívadla…) mají výhodu cestovatelé s obytnými auty, dodávkami či přívěsy. Tyto přemisťovadla přeci jenom trochu izolují okolní hluk. Uživatelé nejen střešních stanů, to mají mnohem složitější. Proto, pokud to není nezbytně nutné, snažíme se vyhnout místům, kde je předpoklad nočního ruchu (železniční koridor, dálnice či průmyslové zóny).

Tip pro klidný tranzitní nocleh. Hodně se nám osvědčilo sjet z hlavní silnice, dojet do městečka / vesničky k místnímu hřbitovu či kostelu (neplatí pro noc ze soboty na neděli) a zde přenocovat. V drtivé většině případů Vás nikdo neruší a pokud je hřbitov otevřený je možnost i načerpat pitnou vodu. Ještě se nám nestalo, že by nás z těchto míst někdo vyhodil.


Další vhodná místa pro nocleh lze nalézt například v blízkosti památek (hrady a zámky). Zde je ale nutné, zjistit si otevírací dobu parkoviště a případnou sazbu za parkovné.


Vhodná místa pro tranzitní nocleh na území ČR lze jednoduše nalézt v mapě. Pro naše potřeby stačí Mapy CZ a Google Maps. V obou aplikacích jsou vyznačené kostely i hřbitovy. Není problém si již na hlavní silnici prohlédnout a vytipovat potencionálně vhodné místo. Podívejte se na satelitní zobrazení a pomocí meřítka zjistíte následující údaje: jak daleko jsou obytné stavby, jak velká je parkovací plocha a z jakého je materiálu (štěrk, asfalt, beton, louka…).


Při tranzitním nocování prosím pamatujte, na tato základní pravidla: v tichosti přijedu a ráno odjedu, na místě nevařím (pokud to není vyloženě nutné), atd. V případě, kdy se již na místě nachází nějaký nocležník, chovám se potichu, abych nikoho nerušil. S tímto druhem hluku máme mnoho negativních zkušeností. Vážně není vhodné, když na místo přijedete dlouho po policejní hodině, a začnete řešit, jak se do toho střešního stanu můžeme vejít, a co že to vlastně je. Však si můžete ráno přivstat a zeptat se nás… Děkuji všem, kteří nejen tato pravidla dodržují a respektují tak ostatní.


Kempování na severu Polska poblíž zemědělské usedlosti.

2. Vícedenní táboření


Na rozdíl od tranzitního noclehu je vícedenní táboření poněkud náročnější disciplína, zvláště potom při free campingu. Pokud člověk bude na jednom místě trávit více dní, je jasné, že zde bude také muset vařit či provádět hygienu. Místa vhodná pro vícedenní táboření je nutné více vybírat v dostatečném předstihu dle cílové destinace. Zde si již s mapou nevystačíte a musíte zapojit více mozkových buněk. Mnoho z Vás jistě řekne, že pro vyhledání vhodného místa lze použít některou z „parkovacích“ aplikací (Park4night, Campercontact…). Nám se tyto aplikace osvědčili spíše v zahraničí, na našem území je nepoužíváme (omezený výběr free míst a s tím spojená koncentrace lidí a aut na daném místě). Stejně tak nevyužíváme služeb různých platforem typu bez kempu…


Při hledání vhodného místa pro vícedenní free camping pobyt si položte alespoň následující otázky:


· Jak dlouho se na jednom místě chci zdržet?

· Budu ráno odjíždět na výlet a večer se vracet?

· Jakým prostředkem cestuji (karavan, přívěs, dodávka…)?

· Kde a jak budu řešit hygienu (pokud si nevezu koupelnu v autě)?

· Přístup k čisté vodě a možnost vylít odpadní?

· Povrch místa (mohu přijet za slunečného počasí na louku s těžkým autem a následující dva dny bude hustě pršet…, odjedu?)

· Komfort místa: dostupnost elektřiny, výhled, koupání, ochrana před větrem, dostupnost (šíře silnice, výška mostku), atd.


Pokud chcete vícedenní free kempování prožít v klidu a v pohodě bez strachu, že Vás někdo vyžene z pozemku (v tom lepším případě) či vykrade nebo něco poškodí, vybírejte pečlivě a v dostatečném předstihu.


A jak to děláme na našich cestách my? Naše obvyklá doba pro pobyt na jednom místě jsou dlouhodobě 3 noci. Tato doba vyhází z jednoduchého výpočtu. Na 3 celé noci máme dostatek pitné vody na vaření, pití i hygienu, máme dostatek elektrické energie pro ledničku a zdroj pro nabíjení telefonů či akumulátorů do foto / video techniky. Po této době musíme zvednout kotvy a přemístit se. Dojde nám voda a také elektrická šťáva (solár nevozíme). V neposlední řadě je to taktéž dostatečně dlouhá doba na prozkoumání okolí.


Jak postupujeme při hledání vhodného místa?


Po zvolení cílové destinace sestavíme krátký harmonogram, co na daném místě a v jeho okolí chceme vidět, respektive jaké „atrakce“ jeho okolí nabízí. Pohledem do mapy zjistíme „zalidněnost“ území a vytipujeme 3 až 4 místa, kde bude možné volně tábořit (mimo kempy samozřejmě). Položíme si otázky (viz výše) a na základě odpovědí začneme hledat vhodné místo.

Níže jsou tři základní body, podle kterých postupujeme vylučovací metodou.


1. Je v okolí základna nějaké dětské / mládežnické organizace? (skauti, TOM – turistické oddíly mládeže, Zálesácký svaz, mládežnické církevní spolky…) Představitelé těchto organizací bývají vstřícní a za menší poplatek, či brigádnickou výpomoc Vám rádi poskytnou místo. Další výhodou obvykle bývá, že jejich základny jsou na okrajích měst či úplně v přírodě, takže máte klid.


2. Mnoho mládežnických organizací má svá vlastní či dlouhodobě pronajatá tábořiště, která ale zpravidla využívají jenom během letních prázdnin. Zeptejte se, zdali můžete jejich táborovou louku na pár dní navštívit. Na oplátku, můžete dané organizaci poskytnou sponzorský dar. Velkou výhodu tohoto řešení spatřujeme v „odlehlosti“ místa a jeho vybavenost – pitná voda, koupání (potok či rybník). Nevýhodou může být horší dostupnost pro některá kempovací auta.


3. Místní farmáři – povětšinou nemají problém (po předchozí dohodě), když je požádáte, poskytnou Vám nějaký prostor. Na oplátku u nich 100 % utraťte nějakou kačku za potravinářské výrobky či nabídněte pomoc.


Jednou z dalších možností, jak získat legální „povolení“ k free táboření vede přes přímé oslovení majitele pozemků. S tímto nemáme moc dobré zkušenosti, a to hned z několika důvodů: mnoho vhodných pozemků nemá jenom jednoho majitele, vyhledání relevantního kontaktu a zpětná vazba je minimálně diskutabilní. Dále omezené možnosti příjezdu na dané místo – povětšinou musíte autem přes okolní cizí pozemky. Přímé oslovování majitelů pozemků už nepoužíváme. Pro naše účely to není dostatečně flexibilní a taktéž dohoda je mnohdy velmi obtížná. Další možností je parkování na stellplatzech. V ČR nejsou bohužel rozšířené.


Závěrem bych chtěl říci, že problematika free táboření se výrazně liší dle použitého dopravního / nocovacího prostředku. Vhodná místa pro obytné vozy nemusí vždy vyhovovat stanařům či autům se střešním stanem. To samé platí i naopak. V posledních letech je drtivá většina turistických míst a atrakcí v ČR, během sezóny, natolik přeplněna, že pouhé nalezení volného parkovacího místa bývá problém.


Doufám, že tímto článkem jsem odpověděl na některé z kladených otázek. Moje doporučení a tipy reflektují pouze dlouhodobou zkušenost, a to co funguje a vyhovuje nám. Nemusí to tedy být dobré pro ostatní. Naše kempařská komunita se organicky rozrůstá a pokud se nebudeme všichni chovat ohleduplně, dojde dříve či později, k utažení šroubů.


Přeji všem příjemné volné táboření.


Letní kempování v Jizerských horách

1,399 zobrazení