© 2019 Michal Přikryl, +420 777 308 597

  • Facebook Sociální Icon
  • Instagram sociální Icon
  • Hroch

Co nás baví na cestování?

V posledních 10 letech se naše radost z cestování značně proměnila. Věci, dříve tak vyhledávané, čekají nyní na druhé koleji. Zážitky, jež jsme považovali za nezbytné stojí ve stínu jiných priorit. Pokud půjdu ještě dále do historie, do jinošských let, zjistím, že můj vztah k cestování je stejně vřelý jako dříve, ale potřeby zážitků se v průběhu času výrazně změnily.



Říká se, že co člověk nezkusí, nemá hodnotit. Po našem seznámení s Aničkou jsme několik let vyzkoušeli cestování, jak já říkám, konzumní formou. Exkluzivní destinace, luxusní resorty, velkolepé mnohachodové večeře, gurmánské zážitky a mnohé další výdobytky naší civilizace jsme si užívali plnými doušky. Někdo může namítnout, že to není to pravé cestování. Proč ale, existuje nějaký standart jak správně cestovat? Myslíme si, že ne. Každý ať si cestuje dle svých možností a potřeb.



Pravdou je, že tímto způsobem jsme poznali spoustu báječných a inspirativních lidí, stejně jako snobství, narcismus a věčnou nespokojenost. Většina párů, které tráví své dovolené v luxusních rezortech, nám nepřipadala šťastná. Několikrát jsme vyzkoušeli “fakultativní instantní zážitky”. Tímto způsobem jsme cestovali asi 4 roky. Velkou výhodu má tato forma cestování v případě, kdy je člověk velice pracovně vytížen, což byl i náš případ.


Čas plynul jako voda a já zatoužil po svém starém způsobu cestování, tak nějak jsem tušil, že to je to pravé. Naše forma cestování se tak doslova přes noc opět radikálně proměnila. Staré outdoorové oblečení jsme obměnili za nové a s batohy na zádech vyráželi vstříc dobrodružstvím. Ukrajina, Slovensko, Pobaltí atd. Opět jsme objevili smysl života na cestách, který mě osobně tolik chyběl. Kontakt s ostatními cestovateli, soulad s přírodou, zkrátka, užívali jsme si každé volné chvíle.

Vždy, když vyrážíme za hranice všedních dnů, považujeme samotnou cestu za cíl. Málokdy se nám podaří dodržet časový itinerář cesty. Povětšinou zastavujeme na neplánované výlety, když se nám v krajině či městě, kterou právě projíždíme, líbí. Z tohoto důvodu z větší části cestujeme sami, ale vůbec si neztěžujeme :-) Na cestách se doslova radujeme z každé maličkosti. Milujeme malé kostelíky na kopcích stejně jako malá odpočinková místa uprostřed lesů. V případě, kdy máme dostatek času, snažíme se vyhnout dálnicím a využíváme místní komunikace. Cesta trvá mnohem déle, odměnou nám je krásná příroda, příjemná městečka a zapadlé vesničky, které bychom jinak nepoznali. Mnohá nádherná místa jsme objevili jenom proto, že jsme včas odbočili z hlavní silnice. Krásným příkladem je Slovinsko. Nádherná, hornatá země. Většina dovolenkářů ji jenom profrčí, ti znalejší se zastaví u Bledu. Ovšem, její klikaté horské silničky jsou kouzelné stejně jako zapadlé vesnice, kde pořád ještě stojí čas. S místem na free táboření není problém a místní farmáři jsou pohostinní. Nechají vás přespat a ráno nabídnou bio snídani, v té nejvyšší kvalitě. (Nejlepší škvarkovou pomazánku jsme měli na malé farmě Zjelinč letos ve Slovinsku uprostřed ničeho).



Při našem putování zpravidla vyhledáváme odlehlejší místa, jak pro nocování tak i táboření. Máme rádi přijemnou společnost, ale za tuto nepovažujeme hlučné kempy ani jiná, lidmi přehlcená místa. Příjemní i nepříjemní lidé jsou po celém světě. Obě skupiny se, povětšinou, navzájem přitahují, což je ideální. Nejvíce svobodní se cítíme uprostřed přírody. Po dobrém jídle zajdeme do přírodního divadla: západy a východy slunce, noční obloha, zvuky přírody, to vše milujeme. Stačí nám to k životnímu štěstí a dobíjí nám to jinak vyčerpané baterky. Nevadí nám posbírat odpad po předchozích nocležnících, považujeme to za normální. V přírodě jsme hosté my. Kouzelné na tom všem je, že to lze najít za humny stejně, jako na druhém konci světa. Všude jsou klidná místa, rozjímacící příroda a za každého ročního období.


A jak to máte vy? Co na cestování baví vás?

298 zobrazení